Kostel Českobratrské církve evangelické na rozhraní ulic Hybešova a Lidická na Dolním předměstí představuje unikátní ukázku moderní sakrální architektury. Tato konstruktivistická stavba s výraznými funkcionalistickými rysy slouží od svého vzniku jako duchovní centrum a farní kostel místní evangelické obce.
Historie objektu se začala psát roku 1924, kdy prostory vypůjčené v místním gymnáziu přestaly dostačovat rostoucímu sboru. Kostel byl realizován v letech 1940–1941 podle projektu boskovického architekta Karla Fabiánka, přičemž pozemek k jeho výstavbě byl od města zakoupen již v roce 1935. Samotná výstavba byla financována z obětavých darů členů sboru a autor se při návrhu nechal inspirovat podobou nového evangelického kostela v Poličce.
V mezidobí své existence prošel sbor organizačním vývojem a od roku 1952 funguje jako samostatný farní sbor. V roce 1996 byl kostel pro svou technickou i kulturní mimořádnost zapsán na seznam kulturních památek ČR, čímž byla potvrzena jeho hodnota jako jediné funkcionalistické stavby v Boskovicích.
Stavba na půdorysu písmene T vyniká vysokou hranolovou věží zakončenou kovovou Biblí a kalichem, což je pro evangelickou symboliku v českém prostředí typický prvek. Architektonické řešení exteriéru sází na strohost bílých fasád s vertikálními pásy oken a trojici prosklených vstupů v průčelí. Interiér je jednolodní a plochostropý, navržený s důrazem na prostotu a soustředění k tomu podstatnému. V centrální části je oblouková apsida, kde je místo oltáře situována dřevěná kazatelna. To podtrhuje význam Bible a jejího aktuálního výkladu v evangelické bohoslužbě.
Nejaktuálnější proměnou prošel prostor v letech 2012–2013, kdy byl interiér revitalizován podle návrhu architektky Barbory Veselé. Tato úprava vnesla do čela apsidy jemně naznačený bílý kříž na cihlovém podkladu, jenž nahradil starší geometrickou výzdobu. V současnosti je kostel oceňován jako klíčová urbanistická dominanta města a živé místo pro bohoslužby i komunitní setkávání.
