Sokolovna v Boskovicích slouží jako hlavní kulturní a společenské středisko města. Objekt se nachází v centru Boskovic a od svého vzniku organicky propojuje účely tělovýchovy s bohatým komunitním a kulturním životem.
Stavba vznikla v letech 1911–1912 na zakázku Družstva pro zřízení tělocvičny TJ Sokol v Boskovicích. Projekt vypracoval renomovaný brněnský architekt Antonín Blažek. Financování bylo unikátní ukázkou spolkové soudržnosti – prostředky se získávaly z loterií a „haléřových sbírek“, při nichž si občané kupovali jednotlivé cihly. Budova byla slavnostně otevřena 27. července 1912 představením opery Prodaná nevěsta. Během první světové války se její využití dočasně změnilo na vojenský lazaret.
Po politických změnách v roce 1948 a zrušení Sokola převzala objekt nástupnická organizace Spartak Boskovice. V roce 1961 se stal sídlem Sdruženého klubu pracujících ROH, který sjednotil závodní kluby podniků Minerva a Kras. Aby bylo možné financovat další rozvoj, budovu odkoupil národní podnik Minerva, který v ní následně prováděl stavební úpravy.
Stavba je výjimečná svým velkorysým pojetím, které Blažek vtiskl zejména hlavnímu sálu s jevištěm a přísálím. Exteriér kombinuje historizující prvky s monumentálním kamenným soklem a rytmizovaným průčelím s vysokými obloukovými okny. Interiér sálu s kazetovým stropem byl od počátku navržen s ohledem na akustiku a divadelní efekty, přičemž dlouhá léta sloužil i jako biograf. V letech 1967 a 1970 prošel objekt modernistickou dostavbou, která rozšířila jeho provozní zázemí.
Od ledna 2017 patří sokolovna městu Boskovice, které ji získalo bezúplatným převodem. Aktuálně ji spravují Kulturní zařízení města Boskovice s ambicí vytvořit z ní moderní kulturní dominantu. Město do objektu investuje značné prostředky, zaměřené na rekonstrukci podlah, kuchyňky a celkovou modernizaci prostor pro potřeby 21. století.
